Přehled tisku 12. 3. 2020

12. 3. 2020
Halo Noviny
Rady ČT a ČRo zůstávají neúplné
 
Sněmovna včera zvolila do Rady České televize někdejšího šéfa televizního zpravodajství Romana Bradáče, ekonoma Pavla Kysilku a bývalého hokejistu a poslance Jiřího Šlégra. Zbývající tři místa v 15členné televizní radě zatím neobsadila. Druhé kolo tajné volby se uskuteční zřejmě na příští, dubnové sněmovní schůzi.
Do druhého kola postoupilo šest kandidátů - psycholog Ivan Douda, filmový kritik a teoretik Zdeněk Holý, předseda správní rady Nadačního fondu obětem holokaustu Michal Klíma, ekonomka Hana Lipovská, Pavel Matocha, jenž získal nominace tří organizací, mimo jiné právnického spolku Všehrd a Šachového svazu, a moderátor Luboš Xaver Veselý.
Do Rady Českého rozhlasu poslanci zvolili galeristu Marka Pokorného. Zbývající místo Sněmovna neobsadila. Ve druhém kole se utkají nynější předsedkyně rozhlasové rady Hana Dohnálková a historik Jaroslav Šebek. Poslanci před samotnou volbou vedli velmi vyostřenou debatu. Důvodem byl uniklý e-mail předsedy sněmovního volebního výboru Stanislava Berkovce (ANO), v němž hodnotí kandidáty do Rady České televize (ČT). Analyzuje u nich například, zda případné zvolení vzbudí protesty médií a zda by mohli v radě zastupovat zájmy generálního ředitele ČT Petra Dvořáka.
Dvořák poslancovo jednání označil za šokující. »Naprosto popírá roli Rady ČT jako garanta nezávislosti a objektivity média veřejné služby.
Naopak ji přeměňuje ve skupinu snadno ovlivnitelných lidí, kteří budou prosazovat
pouze konkrétní politické zájmy,« uvedl. Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura vyzval Berkovce k rezignaci na funkci předsedy volebního výboru. Pokud tak neučiní, je Stanjura připraven vyvolat jednání o jeho odvolání. K výzvě se připojily také kluby KDU-ČSL, TOP 09 a STAN.
Berkovce se zastal jeho stranický kolega Pavel Plzák. »Ten e-mail nebyl určen vám, ale byl určen mně,« vzkázal Stanjurovi. O kandidátech prý chtěl vědět něco víc a zajímala ho i jejich stranickost.

Politické strany jsou součástí režimu

»Co se týká rad, máme hledat profesionály.
Vztah k jakékoli politické straně je zcela za hranou,« prohlásil předseda poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek. Varoval před politizací rad.
»Tak já nevím, jestli dobře čtu nebo nečtu Ústavu. Ústava ČR v článku 5 říká, že český politický systém je založen
na svobodném vzniku a soutěži politických stran. Co proti těm politickým
stranám máte? Já to tedy opravdu nechápu. Kde jsme se to ocitli?« zeptal se předseda ÚV KSČM, místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. Jestli chce podle něj někdo občanskou společnost bez politických stran, tak ať zruší článek 5 Ústavy ČR. »Politické strany a hnutí jsou součástí našeho politického
režimu, takhle je to založeno,« dodal Filip.
Místopředseda evropského výboru Jiří Valenta (KSČM) vyzval kolegy, aby při volbě zvažovali velice dobře a obezřetně. »Jako volitelé bychom se měli ve svých úvahách intenzivně zaobírat především tím, kdo z navrhovaných kandidátů je již nyní navázán na struktury v ČT, zejména na ty problematické.
Nebo také, zda osoba kandidáta či někdo z jeho okruhu je či byl přímo či nepřímo nasát na štědré penězovody, vedoucí z ČT, nebo kdo je čí kamarád a z jakého důvodu,« řekl Valenta.
Rozruch vzbudil bývalý člen ODS Václav Klaus (Trikolóra), podle kterého i občanští demokraté, když byl jejich členem, doporučovali, koho volit, že »to je náš člověk«. »Dokonce mi chodila SMS. Anebo dneska je to jedno, dneska tam nikoho nemáme, volte, jak chcete,« uvedl. Stanjura ale takové postupy popřel.
Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) připomněl vládní programové prohlášení, v němž se píše o podpoře nezávislosti veřejnoprávních médií. »Tohle nesmí nikdo z nás zpochybnit,« zdůraznil.
Berkovec v závěru debaty uvedl, že se omlouvá za to, že soukromý názor sdělil komukoli dalšímu a za to, že žádná komunikace politika není komunikací soukromou. Zároveň dodal, že při nejbližší možné příležitosti nabídne svojí funkci předsedy volebního výboru k dispozici.
Rada ČT a Rada ČRo jsou orgány, jejichž prostřednictvím veřejnost uplatňuje své právo kontroly tohoto veřejnoprávního média. Do působnosti rady náleží např. jmenování a odvolání generálního ředitele a schvalování rozpočtu.