Příběh radistek a rozvědné činnosti Františka Foukala události v jeho vile ve Fryštáku na místě zvaném Žabárna na jaře roku 1945

2. 4. 2019

Na konci února 1945 nebyly podmínky pro činnost odboje a partyzánů na východní Moravě nějak příznivé.Byly pročesávany bezpečnostními složkami zalesněné oblasti a nebyly podmínky pro pravidelnou činnost radiostanice.Proto se štáb brigády Jana Žižky spolu s výsadkem skupiny Griněvského přesunul do vily již zmíněného Fratiška Foukala,který již byl dříve na zlínsku zapojen do rozvědné činnosti ve skupině TVCO(Tajná vojenská civilní organizace) vytvořené usilím byv.poručíka letectva Janem Rolkem a jeho přítelem Miroslavem Neumannem,mechanikem v Holešově někdy v roce 1942 až 1943, kdy jsou zapojování do rozvědné činnosti další lidé většinou z řad důstojníků čs.armády. Dalšího rozvoje dosáhla tato organizace spoluprací s výsadkem Clay-Eva .Ten byl vysazen v noci z 12 na 13 duben 1944 na Moravu ze západu nedaleko vesnice Racková.Výsadek se několik měsíců ukrýval u dobrých vlastenců v Bystřici pod Hostýnem a tvořili jej českoslovenští vojáci ,velitel Antonín Bartoš, Čestmír Šikola a radiotelegrafista Jiří Štokman.Vznikla tak spolu s TVCO široká rozvětvená rozvědná síť pod vedením již zmíněného Antonína Bartoše.Snahy o spolupráci mezi odbojáři a partyzány se naplnila schůzkou Jana Rolka a I. P Stěpanova asi 2. listopadu 1944 a zprostředkoval ji prof. Rudolf Plajner na hájence Skalka nad Lukovečkem u hajného Karla Svačiny.Tam byla dohodnuta nejenom zpravodajská spolupráce ,ale také i při zásobování partyzánů a také spolupráce při převádění sovětských válečných zajatců k brigádě.Druhá schůzka se uskutečnila v bytě Jana Rolka v Holešově ,kde bylo spojení s partyzány svěřeno přítomnému npor. Janu Markovi.Ten byl však několik dní po schůzce při zásahu gestapa proti Clay-Eva zastřelen. Tak se stalo,že důležitou kontaktní osobou se stal právě František Foukal.Toho právě v prosinci 1944 jmenovali ve štábu partyzánské brigády Jana Žižky velitelem zpravodajské služby štábu.Stalo se tak i proto,že byl vyučen jako letecký mechanik a na počátku okupace v několika případech pomáhal našim letcům v odchodu do zahraničí a pak se vrací v roce 1944 do aktivního odboje a napomáhal budování sítě výsadku Clay-Eva a pak kontaktuje i partyzány.

Slabinou rozvědné činnosti bylo, že brigáda Jana Žižky ztratila 10 listopadu 1944 radisty a mohla zprávy používat jen pro vlastní bojovou činnost. To se se změnilo až potom,co se do prostoru působení brigády dostala část výsadku majora Alexandra Michajloviče Griněvského. Tato byla shozena v noci z 16 na 17 srpna 1944 u Jablůnkova ve dvou skupinách přičemž jedna, včetně radistky u Dolní Lomné, padla do rukou nepřítele a její členové zahynuli. Druhá skupina právě majora Griněvského dopadnuvší na svahy Kozubové se ukryla u místních obyvatel.Později se Griněvskij spojil se zbytkem dalšího výsadku ,,Míši Vysokého“ ,který měl radiostanici a radistku Naděždou Kolbinovou.Takto vytvořená skupina pak dále užívá označení ,,Naďožnýj“.Skupina v prostoru Morávky 9.prosince 1944 podstoupila nerovný boj ze ztrátami na obou stranách.Jen malá skupinka se odsud probojovala a v únoru se s radiostanicí objevila na holešovsku a za neznámých okolností se spojila s brigádou Jana Žižky.Pro tu to znamenalo získání spojení s bojující Rudou armádou.

Vilka již zmíněného Františka Foukala se tak stala zřejmě na přelomu února a března 1945 útočištěm štábu i radistek .Do odbojové činnosti byli vtaženi všichni dospělí obyvatelé tohoto domu ležícího mezi poli v otevřené krajině u silnice mezi Fryštákem a Holešovem. Marie Foukalová manželka Františka Foukala o tom napsala :,,V bytě byl pro účely partyzánské brigády vybudován bunkr,kde se ukládaly zbraně, léky, důležité materiály brigády a později zde byla umístněna vysílací stanice. Poskytovala jsem ošetření raněným a churavým partyzánům...Vykonávala jsem strážní službu...Jako spojka jsem vyřizovala různé vzkazy a předávala písemné rozkazy štábu jednotlivým spojkám...“ Přesun štábu do vily byl ještě urychlen po útěku vlasovce Nikolaje ,kdy hrozilo jeho prozrazení.Po dobu asi čtrnácti dnů se zde zdržovali D.B Murzin, I .P Stěpanov, V. P Nastěnko v doprovodu M. I Žuravljova a N. I Guštěnka. Počet obyvatel vzrostl ještě o rozvědčici štábu Ninu Potapenkovou a zdravotnici

Naďu Jermakovovou.V plném složení se ještě v rodině Foukalových ubytovala již také zmíněná skupina,,Naďožnyj“ a to velitel Grimov ,radistky. Naděžda Kolbinovová a Nina Dunajská. K nim patřil ještě další parašutista ,kterého znali jako,, Michala Vysokého“. V archivu se zachovaly v domě pořízené fotografie , jež pořizoval Metoděj Gája ze Zlína,člen skupiny TVCO i za účelem pořizování falešných dokladů.Vysilačka navazovala spojení každý den zejména v noci , tak jak přicházeli spojky s výsledky hlášení partyzánských oddílů a pozorováním.Vila skýtala v době války jisté pohodlí,přesto však jednoho dne z důvodu obezřetnosti vydal velitel brigády rozkaz k odchodu štábu. To se ukázalo později jako správné. Asi tak 29 března se znovu do vily k Foukalovým nastěhovaly obě radistky a započaly s odesíláním radiogramů s cennými informacemi.

Pracovní atmosféra, která zde panovala byla náhle přerušena na Bílou sobotu a to 31 tého března 1945 a to zásluhou zlínského gestapa. Osudného dne si počkali pracovníci gestapa právě na Františka Foukala ,když kolem třinácté hodiny vycházel ve zlíně s holičství,kde měla proběhnout schůzka s Antonínem Bartošem ,velitelem výsadku Clay-Eva. K té nedošlo protože ho zadržel za asistence dalších osob člen gestapa H . Supparitsch. Foukal byl v úřadovně okamžitě podroben několikatihodinovým výslechům.Následovala jako vždy ihned návštěva nezvaných hostů v bydlišti zatčeného .Řidič, v té době u gestapa zaměstnaný František Wendel o tom později vypověděl :,,Kolem třetí hodiny byl v úřadovnách velký poplach,všichni běželi po chodbách ,brali si zbraně a křičeli -rychle potřebujeme tři vozy.Cypra dal rozkaz,by odejel z vozem do XIV. Internátu, kde spali V mani Rusové. Byl tam pouze jeden ,jméno neznám ...Tento mladík ihned odešel do města a sháněl se po ostatních V mannech, které po chvíli přivedl . Přišel Sergej, Ivan, Viktor ,kteří ihned po příchodu obdrželi zbraně ,odešli do vozu.....Jely pouze dva vozy,já a Cypra, a jely směrem k Fryštáku. Heinmerl cestou říkal ,, Jedeme až k tomu baráku ,tam rychle zastavte těsně za sebou všichni rychle ven z vozu na silnici -já rozuměno Heilmerl ,Frankenhauser ,Sergej a Ivan pujdeme do baráku a ostatní obstoupí kolem dokola barák zvenčí .“ Také se tak dle plánu Heinemerla stalo .“

Obyvatelé Žabarny byli při příjezdu zatýkacího komanda zaneprázdněni obvyklou činností .Radistky po většinou probdělé noci odpočívaly v podkrovním pokoji, když se tichem sobotního odpoledne z ničeho nic začal ozývat křik hluk a střelba. Dívky se stihly ještě v rychlosti obléci ,popadly zbraně a přes okno zahájily palbu.Dle výpovědi řidiče Františka Wendela gestapáci rozbili skleněnou výplň dveří a vnikli do domu. Zde zadrželi jeho obyvatele ,venku ještě stříleli a prchajícího kluka(asi Pučka) který prchal do polí a zalehl tam.Potom palba skončila. Všichni dospělí byli urychleně odvezeni na služebnu zlínského gestapa.Internována byla M. Foukalová ,její matka Aloise Papežíková a bratr Miroslav Papežík a k výslechu do Zlína odvezeni Melánie a Karel Půčkovi. Tím však akce na žabárně ještě nebyla ukončena. Gestapáci se ještě jednou vrátili kvůli zdokumentování celé záležitosti.

Hovořil o tom František Wendel :,,Po ofotografování místa činu ,volal na mě Sergej ,abych se šel podívati do pokoje a ukazoval mi jak střílel a vš jak se to odehrálo . V pokoji jsem viděl ,jak dveře jsou rozstřílené z automatu do kruhu ,dále příborník(sekretář) byl postaven u dveří jako barikáda .Dále jsem viděl jak dvě mladá hezká děvčata leží za příborníkem mrtvá s několika průstřely v tělech . Viděl jsem ,jak jedna z dívek držela zlehka pistoli a že jí vytéká ze spánku krev ...druhá ležela pod ní .“ Výpověď Františka Wendela byla provedena do protokolu dne 12.6 1945 a je uložena (fotokopie ) v Moravském zemském muzeu v Brně sign. S 7775 v Pozůstalosti prof. Josefa Přikryla. Je zřejmé,že jedna z radistek přijala smrt z vlastních rukou.

Pracovníkům gestapa se při prohlídce nepodařilo najít ukryt vysílačky a dalších věcí a tak toho využili partyzáni a druhého dubna pod vedením Fjodora Zimina za účasti bratra Františka Foukala Josefa a M. Ondráka se jim podařilo vniknout do vily ,která již nebyla střežena a odvézt radiostanici ,zbraně ,střelivo a plánky opevnění pryč. Tak unikla fašistům cenná kořist. Zatčení obyvatelé byli krom Františka Foukala převezeni do věznice v Uherském Hradišti. Ti to se ocitli díky postupu fronty za dva týdny na svobodě . Jmenovaného Františka Foukala převezli do Kaunicových kolejí v Brně a odsud s transportem byl spolu s ostatními vězni odvezen do koncentračního tábora Mirošov na rokycansku,aby nebyli osvobozeni postupující Rudou armádou.Zmíněný František Foukal byl někdy napadán,že nese hlavní vinu na smrti obou radistek,ale nikdy se toto nepotvrdilo a bylo to jen smyšleno v souvislosti s jeho poválečnými aktivitami.O Foukalovi a dalších lidech mělo již zřejmě gestapo své informace z výslechů lidí kolem skupiny Clay Eva a jistě ho již delší čas před touto osudnou událostí delší čas sledovalo a tak jak jistě zaměřovalo radiostanici.

Pokud jde o padlé radistky se s materiálech Vyšetřující komise Okresního národního výboru ve Zlíně ze dne 3.12 1945 uvádějí udaje odlišné od běžně uváděných v literatuře a to :

Naďa Kirilová nar.1924 a Janina Dunajskaja nar. 27.12 1924.

I boj a statečná smrt dvou odvážných mladých žen ,radistek přibližovaly den našeho osovobození z jařma německých fašistických okupantů. I na ně nesmíme zapomenout při našem jarním vzpomínání.

Za pomoci knihy Marie Hrošové : Na každém kroku boj

 

Autor: 
Josef Nesvadba Otrokovice 30. březen 2019