Nejvyšší formou hnutí nezaměstnaných se staly tzv. hladové pochody. Od vzniku Masarykovy republiky, se střelba do demonstrujících či stávkujících stávala pravidlem.
Na převzetí politické odpovědnosti či potrestání viníků čekají celé generace dodnes !!!
Ružomberok – 2.2.1919. Četníci stříleli do demonstrujících dělníků. Devatenáct zraněno.
Bratislava – 12.2.1919. Při generální stávce zastřeleno sedm demonstrantů
Rumanová – 26.3.1920. Četníci zastřelili dva zemědělské dělníky a několik dalších zranili.
Hlohovec – 18.8.1920. Při mzdových demonstracích zastřelili četníci jednoho dělníka a sedm těžce zranili.
Praha – 10.12.1920. V době prosincové generální stávky při demonstraci před parlamentem zastřelila policie dělníka Kuldu a deset demonstrujících zranila.
Most – 14.12.1920. Při protestní demonstraci zastřelili četníci devět dělníků a dvacet šest zranili.
Vráble – 17.12.1920. Při demonstraci byli zastřeleni tři stávkující a postřeleno jedno dítě. Dvacet dalších demonstrantů bylo zraněno.
Krompachy – 21.2.1921. Při demonstraci žen na továrním dvoře železáren proti snížení přídělu mouky byli zastřeleni čtyři dělníci a patnáct bylo zraněno.
Ardenovo – 2.7.1921. Při střetu s četníky byli zastřeleni dva rolníci a jedenáct zraněno.
Topol‘čany – 12.10.1921. Při zatýkání zavraždili četníci jednoho dělníka. Zatčen měl být proto, že jeho dcera sbírala zbytky řepy na sklizeném poli.
Hrušová – 1.6.1922. Střelba do stávkujících znamenala zranění devatenácti osob.
Nové Město n. V. – 14.6.1922. Při demonstraci proti nízkým mzdám byl zastřelen jeden dělník a osm zraněno.
Košice – 30.7.1922. při dělnicko-rolnické slavnosti zranila policie dvanáct dělníků.
Močenok – 1.8.1922. Při stávce zemědělských dělníků z panství biskupa Kmeťka zabili četníci jednoho dělníka a jednoho těžce zranili.
Dulová – 27.10.1923. Četníci stříleli do malorolníků, kteří hájili svá práva na lesní pastviny. Jeden malorolník byl zastřelen, tři těžce zraněni, dvacet lehce.
Poljana – 30.5.1924. Při násilné exekuci dobytka četníci těžce zranili sedm rolníků.
Svaljava – 3.8.1924. Při protiválečné demonstraci četnictvo zastřelilo tři rolníky.
Trenčín – 8.10.1924. Při stávce textilních dělníků byl zastřelen jeden dělník.
Praha – 10.2.1925. Po skončení velké protidrahotní demonstraci prošel průvod Václavským náměstím, kde policie začala střílet do demonstrantů. Šest z nich bylo těžce zraněno a větší množství lehce.
Orlová – 4.4.1925. Při stávce ostravských horníků, hutníků a lučebníků byli zastřeleni dva dělníci a pět těžce zraněno.
Berehovo – 31.5.1925. Při srážce cihlářů zabili četníci jednu dělnici.
Praha – 11.6.1926. Při rozhánění demonstrantů proti zvýšení agrárních cel stříleli do dělníků a několik zranili.
Krškany – 2.5.1928. Při stávce zemědělských dělníků zastřelili četníci jednu ženu, další tři zranili.
Boroňava – 8.10.1928. Četníci uspořádali pogrom na rolníky. Třicet čtyři mužů a čtyři ženy byli zbiti a utrpěli vážná zranění.
Dolní Rychnov, Oloví – 17.1.1930. Četníci stříleli do stávkujících sklářů a pět těžce zranili.
Radotín – 20.4.1930. Četníci napadli průvod mládeže, zahájili střelbu a těžce zranili pět mladých lidí.
Duchcov – 4.2.1931. Četníci zastavili pochod nezaměstnaných střelbou u místního viaduktu. Výsledek 4 mrtví, pět těžce a sedm lehce zraněných
Represivní složky, údajně demokratického státu, vraždili obyčejné lidi (chudáky), toužící po kousku „žvance“ pro hladovějící rodiny - děti . ONI neměli tu možnost vrátit se po stávce do nejbližší restaurace a následně slušně vybavených studentských kolejí (při neplacení stravy a ubytování). Mnozí z účastníků hladových demonstrací (pokud nebyli zavražděni či zmrzačeni) skončili ve vězení, na rozdíl od dobře placených kotelních bojovníků a salonních " vězňů" , kteří se chvástali o svých odbojových zásluhách ve vyhřátých a jídlem či pitím vybavených divadelních klubech.
Obhájci masarykovské demokracie hurá do ulic. motto : Stávkující nemlátit – střílet !!!