Proběhnuvší první kolo doplňovacích voleb do Senátu ve volebním obvodě Zlín dává tušit, že je s naší demokracií něco v nepořádku. Pokud se blíže podíváme na samotné výsledky, tak zjistíme, že k prvnímu kolu těchto voleb přišlo jen 16 % oprávněných voličů. Ano, čtete správně – 16 %. O čem to svědčí? Hlavně o celkovém stavu společnosti a nechuti volit kandidáty do Senátu (potažmo sabotovat senátní volby jako celek). Neustále se totiž ukazuje, že Senát není vnímán jako pojistka demokracie, ale spíš jako odkladiště vysloužilých politiků (respektive, že je vlastně na nic). S tím vším se prolíná fakt, že o obsazení horní komory našeho parlamentu rozhoduje menšina a většina demokraticky mlčí. Jedná se o paradox naší demokracie, kdy všichni budou »nadávat« na obsazení Senátu, ale k volbám nepůjdou, protože je to podle jejich mínění zbytečné. Kořeny tohoto problému tkví v historii vzniku samotného Senátu, kdy se skutečně nedokázaly vyjasnit jeho kompetence, aby byl zapojen do legislativního procesu hlouběji, než je tomu doposud.
Když začneme analyzovat první kolo doplňovacích voleb, tak zjistíme, že se do druhého kola vůbec nedostal levicový kandidát. Oba dva kandidáti skončili hluboko pod deseti procenty, což je varování pro levici jako celek. Obávám se, že při změně složení naší společnosti (nové nastupující generace) budou vyhrávat ti kandidáti, kteří více či méně budou v daném regionu známí (více či méně inklinovat k současným trendům). Z logiky věci tedy plyne, že volby do Senátu by měli vyhrávat ti lidé, kteří jsou buď starosty/starostkami nebo v daném obvodu působí jako lékaři, poradci, manažeři atd. Je zde ale jeden háček. Pokud jde o lékaře, manažery a jim podobné, tak vyhrávat budou ti, kteří se pravděpodobně identifikují s pravicovou politickou scénou (případně momentálně úspěšnou politikou).
U starostek a starostů je situace odlišná. Tam na stranickém dresu tolik záležet nebude, ale bude záležet na tom, jak je v daném místě onen člověk populární, nebo ne. Další faktor, který lze vyčíst z těchto voleb je, že do druhého kola postoupil i člověk, který je daňovým poradcem – s největší pravděpodobností má i více peněz než ostatní a inklinací bude maximálně pravý střed. Zajímavé je, že zde neuspěl kandidát hnutí ANO, ale je zde evidentní vysoký počet hlasů pro kandidáta hnutí STAN. Nesmíme zapomenout na to, že volební obvod Zlín je silně religiózní, a tak se nemůžeme divit tomu, že první kolo vyhrála kandidátka KDU–ČSL.
Vraťme se ale zpět k pojetí demokracie při volbách do Senátu, kdy vítěz bere vše. Pokud bychom chtěli uspořit, tak by mělo logiku zavedení jednokolových voleb do Senátu. Nicméně to by volební účast nijak nezvýšilo a zůstala by pravděpodobně na hodnotách kolem dvaceti procent. Takže o složení Senátu vlastně v tomto případě rozhoduje menšina (20 %) na úkor většiny (80 %). Z toho je patrné, že Senát je vnímán negativně. Musíme se však na jeho existenci podívat i z druhé strany, kdy je opravdu nutný, a to například při rozpuštění Poslanecké sněmovny. V tu chvíli plní úkony nezbytné pro fungování země. Stálo by za zvážení, zda Senát více nezapojit do tvorby zákonů a fungování společnosti jako celku. To je ale otázka pro zákonodárce, jakým způsobem provést tyto inovace. Pokud se nějaké neprovedou, tak se volební účast bude pořád pohybovat pod 20 % a bude stále klesat, až se může stát, že o obsazení Senátu budou rozhodovat jenom stovky lidí.
Musím se ptát: Pokud k tomu dojde a bude zvolen kandidát/kandidátka, který/která se nebude mlčící většině líbit, tak dojde rovněž k masovým demonstracím jako v případě volby prezidenta? Přece by byl/byla zvolen/zvolena v demokratických volbách podle regulí. Ukazuji zde na paradox naší demokracie, která je v poslední době plná divných deformací a zákonodárci na ně bohužel nedokážou rychle reagovat. Respektive tomu všemu dávají volný průběh. Nacházíme se ve světě, který se bohužel vyznačuje rychlostí, a proto je nutné, aby se také reagovalo na změnu ukotvení Senátu v naší společnosti. Pokud k tomu nedojde, tak budou stále více zaznívat hlasy, které budou volat po jeho zrušení.