Úvodní vystoupení předsedy ÚV KSČM Vojtěcha Filipa na 3. zasedání ÚV KSČM 17. září 2016
Jsme před splněním politické priority, kterou nám uložil IX. sjezd naší strany, tj. oslovit co nejširší počet občanů ČR, požádat je, aby se voleb do krajů a Senátu zúčastnili, a zároveň jim vysvětlili, že pro ně není žádné riziko volit KSČM, ale že největší riziko sestává z toho, když budou vybírat z různých nových, ve skutečnosti spíše recyklovaných politických subjektů, které nabízí, co nechtějí splnit. Sázka na KSČM je sázkou na jistotu. Naše strana totiž jako jediná představuje skutečnou alternativu realistické a reálné politiky. Tato doba je nepředvídatelná, je plná zvratů, nebezpečí pro občany i pro stát. Opakuji, KSČM představuje politickou stranu poctivé správy, prokázali jsme to za poslední čtyři roky, kdy jsme měli možnost ovlivňovat devět a poté osm krajů přímým výkonem exekutivní činnosti. Nezklamali jsme své voliče a máme vlastní, více než 25 letou historii, která ukazuje na to, jak současná Komunistická strana Čech a Moravy pracuje, že je na ni spolehnutí a že své sliby nejen plní, ale že to, co slibuje, projednává s občany.
Hrdě se hlásíme k odpovědnosti
Jsme politickou stranou, která po skončení volebního období nezanikne jako jiné politické subjekty na jedno nebo jedno a půl použití. Hrdě se hlásíme k odpovědnosti za plnění volebního programu, odpovědnosti za ty, které jsme nominovali na kandidátní listiny a kteří svými odbornými schopnostmi a politickou odpovědností budou vykonávat funkci ve veřejné správě podle principu poctivé správy pro občany a zároveň s nimi.
Čelíme v této době mnoha výzvám, jak na vnitropolitické scéně, tak v mezinárodním měřítku. Debata, která začala včera v Bratislavě, je hodnocena samozřejmě různými způsoby. Paní Merkelová je spokojená, Viktor Orbán říká, že to za nic nestálo, a to jsou na stejné části politického spektra. Když se zaposloucháme do toho, jak to hodnotí různí účastníci, tak se dovíme, že Evropa vůbec nevytváří jednotnou politiku. A musím říct, že o to více je potřeba, abychom my trvali na tom, že politika komunistické strany je politikou realistickou, oproštěnou od populismu. Cestou, která se osvědčila. Připomínám, že se v minulosti neosvědčily cesty nejmenšího odporu. Líbivá politika s krátkodobým řešením, která se ukázala za čtvrt století v okolních zemích jako cesta, která nikam nevede. A už vůbec ne ke skutečnému a dlouhodobému výsledku. Podívejme se k sousedům na sever, na jih, na východ, na západ. Zjistíme, že nezabrala ani cesta jakési populistické modernizace, ani cesta jakési nostalgie a cesta do minulosti. Cesta, která někam vede, je ta cesta nejklidnější, odpovědného přístupu vůči potřebám občanů.
Sepětí s potřebami pracujících
Nesmíme zapomínat, že základní je sepětí s potřebami těch, které strana zastupuje, tedy pracujících, dělníků, rolníků, zaměstnanců v různých pozicích ve firmách, ale také OSVČ, živnostníků, kteří nemají nic, než své znalosti a schopnosti, a tak musí uživit sebe a svou rodinu. KSČM určitě nebude nikdy zastávat nadnárodní kapitál, banky. V tomto ohledu máme všichni jasno. Nakonec finanční oligarchie si vystačí sama. Koupila si jiné politické strany, oligarchové si kupují noviny, televize, rádia a pokouší se manipulovat veřejným míněním ve svůj prospěch. Připomínám, že v současném kapitalismu jsou spory mezi pracujícími a globálním kapitálem, který je představován finančníky, zvlášť vyhrocené. Jsme svědky nárazu globálního kapitálu na skutečnou bariéru sporu mezi světovou dělbou práce a překonanými výrobními vztahy. Zároveň jsme svědky toho, že dochází k výměně hegemona a odcházející vliv Spojených států amerických je doprovázen pokusem ztracené pozice získat vojenským konfliktem netušených rozměrů. Lokální spory, které pochází ještě z krátkého období jednopolárního světa, evidentně nevedly k výsledku a tak je jasné, že politika USA přitvrdila, a většina států světa pochopila, že naplňování teorie chaosu v mezinárodních vztazích, kterou bývalé administrativy Spojených států realizovaly a spoléhaly se na osvědčené „rozděl a panuj“, je životně ohrožuje.
Hledání nových spojenectví
Ve světě se začala hledat nová spojenectví, která by mohla státům zajistit mír a prosperitu a zejména udržet rozvoj. Jestliže je nepochybné, že v nových poměrech bude záležet na Čínské lidové republice, Rusku, ale i na USA, tak není jasné, zda dalším bodem multipolárního světa, který se zatím tvoří, zůstane Evropa. Ta zatím neformulovala svůj vlastní zájem, neudělala krok k vlastní emancipaci, a stále je zde řada politiků, kteří prosazují zcela chybnou politiku jakéhosi euroatlantického prostoru. To, jak se ukazuje, bezpečnost nezajistí. Opakuji, že pro emancipaci v tomto rozměru jasné české národní politiky musíme požadovat novou helsinskou konferenci, protože v globalizovaném světě, pokud se malé a střední národy nemají a nechtějí vzdát své identity a národní suverenity, tak musí požadovat od těch velkých národů a států garance, že si své spory nebudou řešit na náš úkor. Takových států jako je Česká republika je v Evropě více a s větším počtem obyvatel, než jsou samotné velké národy a státy, a proto je nutné takový požadavek trvale vznášet a znovu chtít garantovat na jedné straně od Ruské federace, na druhé straně od USA, že nepoužijí na našem území zbraně a že naše území nebude územím válečných operací. Že nebudou požadovat, zejména Spojené státy, se kterými jsme ve spojeneckých svazcích v NATO, aby tyto spojenecké závazky nás vedly k tomu, že budeme ve sporu se státy, se kterými žádné spory nemáme, a to jen proto, že s nimi má spor někdo jiný a z důvodů, které leží mimo naši politiku. Myslím si, že požadavek nové helsinské konference je zcela legitimní. A jsme, žel, zatím jediní v ČR, kteří ho uplatňují. Musíme dosáhnout toho, jako politická strana, která má významný vliv na chod mezinárodního komunistického a dělnického hnutí, jako členové pracovní skupiny mezinárodní porady i jako pozorovatelská strana SEL, aby se tento požadavek stal politickým požadavkem celé široké levice a všech komunistických a dělnických stran. To je věc, která nás může spojovat, protože např. stejný názor na brexit asi těžko dosáhneme se státy, které na to mají absolutně odlišný názor než KSČM.
Současná vláda na své programy zapomněla
Vrátím se na domácí politickou scénu, protože je před volbami. Uvedl jsem a trvám na tom, že je to jeden ze základů naší politiky a našeho hodnocení současného stavu v ČR. Pokud ODS a TOP09 a jejich vlády se staly symbolem korupce, tak jím jsou stále. Oni se nezměnily. Pokud by se dostaly zpátky do vlády, korupční politika těchto lidí, těchto politických stran by pokračovala.
Pro KSČM se jeví jako nejvyšší nutnost výrazně se odlišit od současné vlády, a to přesto, že víme, že náš politický program byl skoro z 80 % stejný jako program ČSSD. Dokonce více jak 50 % jsme ho měli shodný s KDU-ČSL. Ale současná vláda na své programy zapomněla a stává se symbolem dezorientace, podlézavosti a ztráty suverenity státu. To je současná vládní koalice. Podívejte se, jakým způsobem vystupuje ve věci kvót, jakým způsobem se chová k jednání Evropské komise, jak zabezpečuje kroky, které mají směřovat k tomu, že se Evropa nerozhádá, nezanikne a nebude mít v budoucnosti žádnou šanci ovlivňovat světovou politiku. Navíc uvnitř této koalice jsou obrovské spory, a to nejen spory týkající se jejich odlišného pojetí. Spory jsou jak organizačního charakteru, tak věcného a politického směřování. Sociální demokracie ustoupila KDU-ČSL ve věci církevních restitucí, nehodlá plnit žádný program. Na schůzi PS jsme toho opět byli přímými svědky. Jestliže měl minulý pátek proběhnout bod, který tam od prosince leží – návrh změny zákona o církevních restitucí – tak si KDU-ČSL vzala přestávku a už jsme ho neprojednali a pak jsme ho vyřadili. Když měl proběhnout bod, který se týkal našeho návrhu na zdanění církevních restitucí, tak neprošel do pořadu schůze. Když jsme chtěli, aby proběhla debata o OKD, o situaci na ministerstvu dopravy, tak nebyla dojednána vždy vytvořeným chaosem uvnitř PS. To není otázka neorganizovanosti, to je otázka zlého záměru jednotlivých součástí koalice, které mají obavu z výsledku takového veřejného projednávání.
Co to znamená pro KSČM? Ještě větší tlak na to, že musíme vystupovat jednotně, že KSČM musí tvořit jednotný celek a spojení kandidátů okresních a krajských výborů a štábů musí vést k tomu, že naše volební kampaň bude představovat KSČM jako politický subjekt, který ví co chce, je schopen toho dosáhnout a získat pro to nejen členskou základnu, ale i velkou část sympatizantů. Samozřejmě, že budeme čelit snahám, abychom se rozhádali. Útokům na jednotlivce, vnitřním útokům a někdy i hanebným věcem, které hraničí s hyenismem.
Před námi je opravdu vážný úkol, který jsme si dali. Nejen obhájit pozice v kraji, které jsme získali, za zcela odlišné situace, kdy mezitím ANO posílilo, vytvořilo si předpoklady pro to, aby mohlo působit v krajích. Navíc při našem volebním systému si uvědomte, že při poměrně stejném počtu hlasů nemusíme získat stejný počet mandátů, protože se to přepočítává podle odstupu jednotlivých politických stran. Poměrný systém je deformován. Musím říct, že mám jak dobrou, tak i horší zkušenost z volební kampaně. Musím dát za pravdu tvrzením, že někteří nevyužili toho, že jsme kandidátní listiny schvalovali v březnu. Někteří vedou kampaň až teď, nevyužili pro to ani velké akce, které máme v letních měsících. Je třeba si uvědomit – ne, že někdo nám dělá čest, že kandiduje za KSČM, ale že je čest, že kandiduje za KSČM, která jediná představuje skutečnou alternativu vývoje v ČR.
Vysvětlit volební program
V tuto chvíli je před námi velmi vážný úkol. Vysvětlit volební program našim občanům. Na řadě kandidátek je 45-60 kandidátů, máme aktiv okresů, kraje, máme volební štáby a přitom se někteří lidé bojí vyjít do ulic. Ale to je neplnění usnesení ÚV, protože my vedeme kontaktní kampaň, my musíme za těmi lidmi jít. Nestačí vhodit lístek do schránky, potřebujeme s lidmi mluvit. Když s člověkem promluvíte, on přemýšlí. Když má něco ve schránce, hodí to do koše. Znovu zdůrazňuji, že vedení kontaktní kampaně je jeden z nejúčinnějších prostředků, jak získat hlasy. A prosím, abyste to prosazovali všemi prostředky a všemi lidmi celého stranického aktivu. Nesmíme se bát, lidé na oslovení čekají. Nebo je osloví někdo jiný, přitroublými populistickými hesly.
KSČM je odpovědná mj. i za to, že zabrání růstu fašistické pravice. Vždy tu byly různé politické názory za první republiky. Ale komunisté pod vedením Klementa Gottwalda byli schopni omezit vliv fašizujících stran. Uvědomme si, co se odehrávalo v té době Polsku, Maďarsku, Německu. Všude vznikaly fašistické režimy. A v Československu? To také nebyla žádná sláva. Zatýkalo se za přestupky proti zákonu na ochranu republiky, i když šlo třeba o boj proti rozpínajícímu se fašismu, »bílil« se komunistický tisk, rozháněly demonstrace, střílelo do stávkujících. Po Mnichovu dokonce zakázali komunistickou stranu. Ale je pravdou, že skutečná fašistická strana tady opravdovou sílu neměla. Myslím si, že i dnes máme úkol, abychom tomu vlastní činností zabránili.
Co závěrem? Uvědomit si, že naším hlavním cílem do 8. října je udělat vše, abychom uspěli v krajských a senátních volbách. Že je naším úkolem v posledních předvolebních dnech využít čas k tomu, abychom všemi prostředky, které máme, zejména lidským potenciálem, oslovili co největší počet voličů.