Národní rozpočtová rada (NRR) se nadále domnívá, že ke konsolidaci veřejných financí nebudou stačit jen opatření na straně výdajů, ale bude nutné i navýšit příjmy, tedy daně. Rada to uvedla ve svém pravidelném čtvrtletním stanovisku ke stavu veřejných financí.
Hlavním problémem veřejných financí totiž podle rady zůstává výše strukturálního deficitu, což je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. »Strukturální deficit za letošní rok se bude pohybovat kolem 5,3 procenta HDP, což odpovídá 320 miliardám korun. Je nutné zdůraznit, že tento typ deficitu se nebude významně snižovat ekonomickým růstem, ale k jeho eliminaci bude nutné přijmout diskreční opatření, tj. změny ve výši veřejných příjmů a výdajů. Vzhledem k rozsahu nerovnováhy se NRR i nadále domnívá, že její redukci nebude možné realizovat jen úpravou výdajové strany, ale bude nutné přistoupit i ke zvýšení veřejných příjmů,« uvedla rada.
Ministerstvo financí v listopadové prognóze očekává, že strukturální deficit začne v dalších letech z letos odhadovaných 5,3 procenta HDP klesat na 3,9 procenta HDP v roce 2024.
Nejasné vyhlídky
Zároveň podle rady může rychlejší konsolidaci veřejných financí pomoci i větší než očekávaný růst objemu platů a mezd. Ministerstvo financí totiž v listopadu zvýšilo ve srovnání se srpnovým odhadem očekávané příjmy veřejných rozpočtů pro příští rok u daně z příjmů fyzických osob o sedm miliard korun a u sociálního a zdravotního pojištění o 30 miliard korun. Proti tomu ale podle NRR bude působit zhoršení epidemické situace, které zpomalí oživení ekonomiky, a nárůst cen energií, který si zřejmě vyžádá výdaje ke stabilizaci finanční situace zasažených domácností.
Rada dále konstatovala, že výhled veřejných financí se nyní nachází na předělu, protože po říjnových volbách do Sněmovny se formuje vláda, která klade větší důraz na rychlejší tempo konsolidace veřejných financí. »Rada toto hodnotí pozitivně, avšak dokud není představena konkrétní konsolidační strategie a jednotlivé kroky, které mají ke zlepšení veřejných financí přispět, nelze vyhodnotit realističnost tohoto záměru,« uvádí stanovisko.
Rozpočtové provizorium
V dokumentu dále rada uvádí, že u rozpočtového provizoria, které zřejmě v ČR nastane kvůli záměru nové vlády přepracovat návrh rozpočtu na příští rok, by moly převážit pozitiva nad negativy. Provizorium by ale mělo trvat maximálně dva až tři měsíce a výsledkem by měla být snaha o rychlejší konsolidaci veřejných financí. »Jako největší negativa lze uvést jednak komplikace hospodaření jednotlivých kapitol, jakož i nejistotu o rozsahu dotačních vztahů k dalším veřejným rozpočtům a v neposlední řadě také omezenou možnost zahajovat rozsáhlejší investice,« uvedla rada.
Obecně pokud Parlament neschválí rozpočet do konce roku, stát začíná hospodařit v tzv. rozpočtovém provizoriu. Hospodaření státu se pak řídí podle posledního schváleného rozpočtu. Jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce. Pro letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 500 miliard korun.
Důchodový evergreen
Rada už tradičně také upozornila na to, že budoucí vláda by měla věnovat i pozornost dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, která je spojena se stárnutím populace. »Je tedy nutné začít připravovat takové úpravy hlavních výdajových oblastí, zejména pak systému důchodového pojištění, aby byla do budoucna zajištěna jejich finanční udržitelnost,« uvedla rada.
Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem. Radě předsedá ekonomka Eva Zamrazilová.